Tomáš Karpíšek - Mže 

"Mže – Amnis Iter je symfonická báseň – fantasie inspirovaná stejnojmennou českou řekou (Mže – latinsky Misa, německy Mies).

Nejedná se o programní skladbu, která popisuje tok řeky doslovně. Ačkoli dílo z části zachycuje moje vlastní dojmy, pocity a i zkušenosti, které jsem nasbíral při nesčetných kontaktech s krajinou, kde řeka protéká i s ní samotnou, inspiračním zdrojem mi byl především tok řeky jako proces – zrození čistého pramene, perlivá stružka, která zurčivě uhání lučinou až po majestátnou vodní sílu. Fascinující přírodní úkaz...

Celá kompozice může být proto rozdělena do třech významových částí, které spolu úzce souvisí: 1. Adorace zrození řeky, 2. Amnis Iter – Cesta řeky a 3. Adorace nekonečnosti řeky.

1. Adorace zrození řeky odráží moji úctu, respekt, pokoru a obdiv nad tímto fascinujícím jevem. Voda podlehne působení síly země a vytryskne na povrch jako čirý, zurčící pramen – zrození řeky. Dříve bývaly prameny a studánky předmětem lidové úcty, nejrůznějších inkantací a uctívání. Pro mne symbolizují především čistotu, pravdu a znovuzrození.

2. Amnis Iter – Cesta řeky je velmi jasná, světlá část. Začíná velmi hravě, měkce a radostně, přesně tak, jak zpočátku i řeka samotná je čistá a zurčící, a nabývá na dramatičnosti a komplikovanosti, tak, jak roste a mohutní. Přídomek Amnis Iter, který je zároveň i podtitulem skladby, znamená v latině právě – „cesta řeky“. Původně to měl být jeden z hlavních zpěvných textů pro sbor, který jsem zamýšlel.

3. Adorace nekonečnosti řeky zachycuje můj hluboký obdiv nad tímto (prakticky) věčným cyklem – zrození pramene řeky, přetvoření v mohutný proud a splynutí s jiným tokem či oceánem. Řeka svoji cestu končí soutokem s jinou řekou či deltou do moře.  Voda ale nikdy nezmizí... Částečně i proto má celá skladba obloukovitou koncepci a v závěru opět zazní hlavní téma díla - téma adorace.

V celém tomto vlastně archetypálním procesu můžeme spatřovat i několik zajímavých analogií – cesta řeky – cesta života – cesta informace – plynutí času… A právě tyto všechny myšlenky jsem se snažil reflektovat a přetavit do symfonického přediva mé hudby." 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                            Tomáš Karpíšek

 

Tomáš Karpíšek  (*1991)  se profiluje jako kontrabasista a skladatel.

 
Vyrůstal v hudebním prostředí své rodiny. Na kontrabas se začal učit v Plzni u Martina Koukolíka, u nějž pak ve studiích pokračoval i na plzeňské konzervatoři.  Svá konzervatorijní studia ukončil ale absolutoriem na Mezinárodní konzervatoři v Praze ve třídě MgA. Petra Riese. V současné době je posluchačem HAMU v kontrabasové třídě prof. Jiřího Hudce. V letech 2012 - 2014 byl členem orchestrální akademie České filharmonie, kde hrál pod taktovkou významných dirigentů – Jiří Bělohlávek, Manfred Honeck, Herbert Blomstedt, Marin Alsop ad. Zde také participoval mj. na natáčení kompletu Dvořákových Symfonií pro Decca Records a Českou televizi a své dvouleté působení zakončil v červnu 2014 turné po Asii.
Za dobu svých studií získal řadu ocenění v národních i mezinárodních soutěžích (1. místo v Soutěži konzervatoří – 2011 Praha) a účastnil se také mnoha kontrabasových kurzů v Čechách i zahraničí: Lublaň – Slovinsko – prof. Božo Paradžik 2014, Sion – Švýcarsko – prof. Duncan McTier, Pleystein – SRN 2011 a 2012 – prof. Veit – Peter Schüssler, kontrabasové kurzy v Brně, Litomyšli, Turnově. 
Spolupracoval a spolupracuje s řadou orchestrů a souborů (Musica Bohemica, Plzeňská filharmonie, Ritornello, Sojkovo kvarteto). Pravidelně se účastní Mezinárodního hudebního festivalu v Kutné Hoře. Okrajově se zabývá také interpretací jazzové hudby. 
 
Skladbu začal studovat na plzeňské konzervatoři v kompoziční třídě doc. Mgr. MgA. Jiřího Bezděka, Ph.D. Účastnil se Mezinárodních skladatelských kurzů v Kroměříži – PostFest 2012. Za Sonátu pro flétnu a klavír získal 3. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Generace 2010. Svita pro kontrabas solo no. 1 – Liturgická byla vydána britským nakladatelstvím Recital Music. Jeho kompozice zazněly v ČR i zahraničí (SRN, Švýcarsko, Velká Británie) a byly provedeny mj. i na festivalech Smetanovské dny v Plzni nebo Dny soudobé hudby v Praze – 2012, 2013 a 2014. Je členem Západočeského hudebního centra (ZHC). 
 
Na podzim roku 2014 a v zimě 2015 absolvoval studijní stáž na Royal Academy of Music v Londýně.