Poutní mše umělců

aneb pouť lívancová

Abychom oslavili Toho, který lidem dává sílu, naději, odvahu a vše další potřebné k tomu, aby mohli tvořit a radovat se a dělit se o tyto dary s ostatními, a protože je to někdy takový malý či větší zázrak, otevřeli jsme po domluvě s obláty novou tradici - Poutní mši umělců aneb pouť lívancovou - v kostele sv. Barbory v Manětíně směřovanou k 11. srpnu. Tento den v roce 1741 se totiž stal na tomto místě zázrak.

Anežka Peterlíková z nedalekých Vladměřic šla žencům pro vodu do studny, která se nachází pod kostelem, a přitom do ní něšťastně spadla. Sv. Barbora ji potom držela nad vodou, než lidé uslyšeli její volání a přišli jí na pomoc. Lívance jsou tam proto, že jednu ze čtyř dřívějších poutí do sv. Barbory tak nazývali poutníci z Vladměřic. A lívance jsou dnes vděčným pohoštěním nejen pro naše umělce :), kterým za jejich pomoc a účast při obnově tohoto místa patří veliký dík!

Tentokrát jsme se museli přesunout do kostela sv. Jana Křtitele na náměstí Manětína. V kostele sv. Barbory, ve kterém se stal zázrak, ke kterému se Poutní mše umělců aneb pouť lívancová váže, se totiž dějí velké věci. Podařilo se nejen téměř dokončit záchranu a opravu vzácných varhan pomocí všech různých uměleckých projektů a díky zásadní pomoci...

Tato pouť do sv. Barbory byla tak trochu ještě více radostná než obvykle. Hlavním celebrantem byl P. Alvaro Grammatica, generální pastýř Koinonia Jan Křtitel, která má sídlo v Liticích u Plzně. A s ním přijela také celá hudba z komunity. Pro mnoho lidí to byl trochu nevšední zážitek.