5 ŘEK 5 RIVERS

2015

Myšlenka projektu

V říjnu 2015 zazněl ve Velké Synagoze v Plzni výjimečný koncert inspirovaný pěti plzeňskými řekami. Pět skladatelů zkomponovalo pro Evropské hlavní město kultury pět symfonických vět, které společně s pěveckým sborem přednesl orchestr složený ze studentů hudebních škol z pěti evropských měst včetně hostitelské Plzně. Pěvecké sbory a orchestr vedl dirigent latinsko-amerického původu Norman Gamboa. Šlo o jeden z velkých projektů v rámci hlavního hudebního programu Plzně 2015, který připravilo občanské sdružení Svět podle Jakuba ve spolupráci s plzeňskou konzervatoří a dalšími institucemi.

Na počátku byla úvaha nad významem slova domov. Je to krajina, lidé, informace. Domov je pro každého z nás tak důležitý, že kamkoliv přicházíme, neseme si ho s sebou. Vnímáme prostředí, které jej vytváří společně s lidmi, kteří v něm žijí, ale také s novými lidmi, kteří přicházejí, a jen upřímnost a tolerance může pomoci ke vzájemnému porozumění.

Poté následovala úvaha nad důležitým médiem - voda jako informace, voda jako život, voda jako cesta. A řeky, které sbírají vodu, aby ji donesly do našeho města, aby plynula jednou řekou dále, se pro nás staly symbolem skutečné potřeby společné práce a zodpovědnosti za její výsledek.

K tomu se nám tak nějak objevilo číslo 5. Je to zvláštní číslo, které nás provází. Najdeme jej nejen na konci několika pro město tak důležitých letopočtů. Nejen, že naše město má pět řek. Pětka má také souvislost s člověkem, když vezmeme v úvahu pět vrcholů lidského těla. S lidským životem - pokud ho rozdělíme do pěti období - zrození, zrání, dospělost, stárnutí a odchod z tohoto světa. Člověk má také pět smyslů, kterými vnímá hmotný svět.

Už v lednu 2013 jsme oslovilipět nadějných plzeňských skladatelů - M. Červenku, P. Samiece, J. Vyšatu, T. Karpíškaa jejich profesoradoc. J. Bezděka. Představili jsme jim naši myšlenku, oni se nechali inspirovat každý jednou z pěti plzeňských řek a zkomponovali pětsamostatných symfonických vět. Každá z řek má své jméno, svou náladu, historii okolí, jímž protéká, každá má svůj úkol. To vše se také projevilo ve tvorbě našich skladatelů. Všichni mají své příběhy, které je přivedly a provedly jejich tvorbou. Chtěli jsme, aby lidé měli možnost se s nimi seznámit a zaposlouchali se do zvuku krajiny, která tvoří náš domov.

Cesta projektu

Čas, který skladatelé strávili s řekami, určitě nebyl tak úplně krátký. Mnoho z jejich myšlenek a postřehů se můžete dočíst v jejich povídáních na těchto stránkách.

Zatímco pánové pracovali na svých skladbách, my jsme už plánovali další. Na začátku roku 2014 jsme oslovili školy v několika evropských městech. Zvolili jsme ta, která měla přímou souvislost s projektem Evropských hlavních měst kultury. Slovenské Košice se pyšnily tímto titulem v roce 2013 a jejich Konzervatórium nám poslalo skvělé hráče na smyčcové nástroje. V roce 2014 byla hlavním městem kultury lotyšská Riga a Jazepa Vitola Latvijas Muzikas akademija se připojila k projektu také se svými zkušenými studenty. Belgické Mons bylo naším partnerským městem v roce 2015 - a přijeli mladí bubeníci z Conservatoire royal de Mons. Polská Wroclaw je městem kultury v roce 2016, takže přijeli i studenti Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego we Wroclawiu - z tohoto krásného města, které stejně jako Plzeň leží na soutoku pěti řek.

Orchestr, pro který byly napsány skladby, měl 67 hráčů. A skladby nejsou příliš snadné na interpretaci. Proto se všechny školy snažily vybrat výborné studenty, kteří navíc museli k práci na projektu přistupovat s opravdovou chutí a radostí. Bylo to přece jen něco navíc v jejich studijním programu a všechna práce byla dobrovolná.

Studenti plzeňské konzervatoře tvořili velice podstatnou část orchestru a velikou podporou byli i ti studenti, kteří už ukončili svá studia na škole, ale chtěli se projektu účastnit. To bylo úžasné! Myslíme si, že právě to nadšení a dobrá vůle mnohých mladých hudebníků i profesorů dala celému projektu toho správného ducha.

Zvláštní řízení věcí také dokreslil příběh vnučky známého plzeňského skladatele Jaromíra Bažanta, Silvie Bažantové, která nežije v Čechách, ale přijela za belgické Mons, kde studovala, aby se ujala houslového partu ve skladbách, které navazují na skladatelskou tradici, jíž byl její dědeček součástí.

Dobrovolně a rádi se také přidali k orchestru pěvecké sbory - plzeňský Česká píseň a pražský En arché připravil sbormistr pan Vojtěch Jouza. Dalším sborem byl plzeňský Komorní sbor českých muzikantů, který vedl jeden z autorů hudby Martin Červenka.

Velkou poctou pro všechny byla podpora sólisty Národního divadla Romana Janála, který přijal naši nabídku a jeho barytonová sóla byla famózní.Silným bodem projektu byl také dirigent, který vedl mezinárodní studentský orchestr a přijel skladby nastudovat do Plzně - Norman Gamboa z USA, který práci na projektu přijal bez nároku na honorář a věnoval ji památce studenta, kterého znal - Jakuba.

Premiéra díla se uskutečnila ve Velké synagoze v Plzni 15. 10. 2015 a druhý koncert proběhl 18. 10. 2015 v Jízádárně ve Světcích u Tachova.

Poděkování

Gratitude

Kniha 5 Řek (2019)

Někdy na počátku roku 2017 nás oslovilo vedení Odboru kultury Plzeňského kraje, zda bychom se nechtěli vrátit k projektu 5 řek a uskutečnit znovu koncerty. Ale protože projekt nebyl úplně jednoduchý organizačně ani finančně, navrhli jsme jim naši vizi, kterou jsme měli v hlavách už od roku 2015.

Ta vize byla kniha fotografií, která by tvořila poetický "booklet" k DVD s koncertem a dokumentem o projektu. Věděli jsme o dobrých fotografech - Soně Pikrtové a Pavlu Adámkovi, kteří slíbili jít do toho s námi. Věděli jsme o skvělém grafikovi Francescovi Meneghinim, pastýři komunity Jan Křtitel. A tak se začalo tvořit. Přemýšleli jsme o tom, co by v knize mělo být, co mohlo a bez čeho se rozhodně neobejdeme. Komunita nás seznámila s básníkem Jakubem Fišerem, který řekám věnoval pět ze svých ještě nepublikovaných básní. Přes komunitu jsme našli překladatelku do angličtiny, protože Plzeňský kraj měl podmínku dvojjazyčné verze. V komunitě je mnoho dalších úžasných lidí, kteří nám pomohli dotvořit krásnou jemnost knihy a vychytat chybičky.

Fotografové po čtvero ročních období jezdili po kraji a hledali místa, která jsme nezávisle na nich našli my, o kterých jsme spolu hovořili, i ta, o kterých věděli sami, čekali na správné světlo, na správný čas, na správné barvy. Nebylo to vůbec jednoduché.

Koncert ve Velké synagoze jsme měli natočený v roce 2015, naše Barča sestřihala a zpracovala všechen materiál v zajímavý a poslouchatelný celek. Materiál pro dokument, který také stříhala, jsme částečně získali v roce 2015, rozhovory nejen se skladateli jsme dotáčeli později, další záběry z krajiny také, se záběry pořízenými dronem přispěl Pavel Adámek.

...veliké díky všem, že jsme s nimi mohli pracovat na tomto krásném projektu, na první i druhé fázi, bez jednoho každého z nich by to celé nebylo takové....a možná, že nás čeká ještě nějaká další fáze... protože my nikdo nevíme, co se ještě chystá a k čemu ještě máme být povoláni... děkujeme za všechny výzvy...

A řekám děkujeme za to, že něco přinášejí, něco zase odnášejí... omývají, čístí...